Po dvou dnech pauzy a psychické nepohody dnes pokus o běh. Co se týče rychlosti, zdálo se mi to celou dobu, jak by řekla Adriana, za vyližprdel. Pocit, jakobych plaval v bazénu rozpuštěných gumových medvídků, kolena jak Igráček, prostě opruz. Po třetí otočce jsem chtěl jít domů. Pak jsem se ale přepnul do režimu "Soustřeď se na dech" a málem jsem na sobě provedl autohypnózu. Desítka mi oznámila 1:04:05, tak jsem si řekl, že si dám ještě dva okruhy navíc, co to jako udělá. Celé jsem sice nedal, ale jsem zase blíž k patnáctce.