konecne zase jednou bez kocaru; fartlek inverznim lesoparkem, byl to jeden z tech vybehu, kdy se cloveku vubec nechce domu, ale musi, protoze kocour je objednanej na ockovani a nekdo ho tam musi odvezt (des, ze se ve svym veku jeste nenaucil ridit) a nekdo jiny musi hlidat nositelku geneticky informace. A stezuju si na blby pocasi, ve kterym pres noc na balkone neuschne ani funkcni obleceni, novy kalhoty mokry a ty stary velky - krome toho, ze jsem zakopavala o absurdne siroky nohavice (jak mi to mohlo pred zacatkem letopoctu vyhovovat?!), jsem byla jak parodie na bezeckyho hiphopera s rozkrokem v puli stehen... shit happens, jak by rekl Forest...